7.ročník mistrovství ve stolní hře chlastej!

Report očima letošního mistra

Letošní ročník se poprvé konal v Praze místo Mladějova, organizátoři už nechtěli mít tolik práce, tak místem pro mistrovství byly letos zvoleny Zahrádky Žižkov. Páteční tréning při domluvě vypadal, že bude pouze fiasko - nikdo ze zúčastněných nechtěl jít trénovat ... proto se Johny a Drtinoha rozhodli, že alespoň před turnajem potrénují svalstvo a na páteční večer naplánovali souboj ve squashi. Čím více se ale blížil páteční večer, tím více bylo jasné, že nezůstane pouze u squashe. Začínali se totiž množit požadavky na jakékoli popíjení.

Statečne jsme s Drtičem po práci naběhli na Brumlovce na squash. Počátek hry naprosto jasně ovládl Drtič se svým dlouho broušeným skillem, sviňárnama a charakteristickým podáním k zadní stěně, později se ale začala projevovat jeho únava když ho Johny proháněl po hřišti. I tak ale zápas ovládl Drtinoha. Dále byl plán jasný, Drtinoha se přenul domů, aby vyzvedl auto, kterým přivezl soudek piva - hlavní cenu pro vítěze sobotního klání. Johny se odebral domů na večeři a vyzvednout slečnu z Ostravy, která za ním přijela (velice pravděpodobně právě kvůli mistrovství v Chlastej! :) ). Na Zahrádkách jsme se všichni sešli kolem 8mé hodiny, Drtič zrovna přivezl sud a tak jsem mu pomohl ho odnést dozadu za bar k ostatním sudům. Poté drtič odjel ještě vrátit auto domů. Na zahrádkách se sešla nakonec pěkná banda lidí. prvnímu stolu vévodil mocný Eraser se svým Boďoušem a dvěma kamarády. Kolem druhého stolu seděli moji kamarádi, kteří přišli spíše za účelem pokecu a piva než na tréning.

Zlomili jsme všichni pár kousků a klání o půl bodu do mistrovství mohlo začít. Na četné stížnosti Erasera a Věrky jsme byli donuceni přesunout se do teplejšího prostředí - tedy do nedaleké restaurace, kde nás usadili v salónku. Všem v tu dobu začínalo být jasné, že drtinoha už se z domova nevrátí. Byl totiž pravděpodobně násilně donucen svou manželkou plnit manželské povinnosti. Dluhý stůl se rozpadl na dvě poloviny - na tu, která měla zájem další den bojovat o titul Mistra a zbytek ... v té o půl bodu jsem seděl já, Eraser, Věrka a Eraserovi dva kamarádi. Druhý stůl přestala hra brzo bavit a rozhodli se raději pro to hrát Macháčka. Naší části stolu trvalo až do zavíračky, než se podařilo třetí díl chlastej dohrát. Vyhrála Věrka, která ale půlku hry pila vodu (přepálila totiž svoje síly - s vědomím, že z nás vydrží nejvíce se před samotným kláním posilnila ibuprofenem, aby se dostala do náladičky trochu rychleji a nestálo jí to tolik peněz jako obvykle. Toto se však neukázalo jako nejšťastnější krok a cca po hodině hraní, kdy se vykoupila z pití na žal za 8 lidí tím, že vypije panáka slivovice, se jí tento její nápad stal osudným , po zbytek raději nepila, ale nakonec stejně zvítězila.

Po konci chlastej jsem vyrazil s nehrající částí stolu do další hospody. Tam už byl Reduktor tak na kaši, že si údajně ani nepamatuje, že by se do té hospody vůbec šlo. CHvíli se s ostatními bavil, ale po půlhodině zaujal svou oblíbenou polohu "na supermana" a zbytek prospal. Ostatní osazenstvo popilo a vydalo se směr domov.

Sobota vypadala slibně a z pátku ani nebyl nijak značný bolehlav. Dorazili jsme opět k zahrádkám, kde už byla parta asi 10ti lidí. Čekalo se jenom na Bejka - majitele Zahrádek. Ten dorazil asi ve 3/4tě na jedenáct. Proběhlo zaplacení startovného a chlastacích voucherů (za 350,- vypij kolik chceš). Na stůl přilítly první piva a mohlo se začít hrát. Vzhledem k počtu účastníků se ani stoply nelosovaly a každý si +- sedl tam, kam uznal za vhodné. Pro první kolo jsem usedl za stůl s Kájou, Dargem a Ostravandou. Karlovi dělala spolusedící motivaci jeho vedlesedící slečna. Chlastej 3 bylo neúprosné, neustále se vychyloval ručička mezi nemám nic .. a mám dostatečný počet na to dojít do pivovaru ... a to u všech účastníků. Po dlouhém boji se štěstím vyhrál Johny (všichni soupeři už měli také dostatečný počet lidí k průchodu do pivovaru ... ale naštěstí se valná většina právě zotavovala cestou do kopce z alkoholové léčebny. Vzhledem k času jsme ještě v rychlosti odehráli dvě mezihry - při výstupu ze sklepa se ale bohužel všichni utopili, druhou mezihru vyhrál asi Karel. V tu chvíli se vrátil dlouho očekávaný Drtič s pizzami, které koupil za vouchery. Část lidí se najedla a mohlose pokračovat do druhého kola.

Jeden stůl ale měl odehranou 3ku i dvojku - skupina kde seděla Věrka, Eraser a kamarádi se pravděpodobně domluvila na tom, že slečny v kruté konkurenci ve finále stejně nevydrží, tak si pánové pravděpodobně rozdělili tak, aby se oba dostali bez práce do finále (uznejte sami, že údajně dohrát chlastej 3 s tím, že jim to u stolu trvalo 3/4tě hodiny a každý z účastníků u toho nevypil více jak jedno pivo je prostě blbost). Za druhou 3/4tě hodinu se údajně podařilo dohrát i chlastej 2, ve chvíli, kdy ostatní šli hrát chlastej 2 měl tento stůl tedy již hotovo a zbývalo mu dohrát mezihry.
Zbytek lidí se tedy rozmístil mezi 2 zbývajíci stoly. Neváhal jsem a chytil jsem se stolu těch největších chlastej mazáků a k chlastej 2 jsem zasedl s Drtičem a Methodem. Druhý stůl ( Darg, Karel, Petr Gross a Bejk) začínal pomalu vřít a po prvním Bejkově: Adameee Pivoo! bylo jasné, že na bar už se chodit nemusí. Této vymoženosti jsem začal hojně využívat a to jak pro sebe tak i pro ostatní a řval sem taky :).
U našeho stolu se chlastej 2 rozjela pekelným tempem, ve 3 lidech, kteří nemusejí nic číst a znají dokonale pravidla, hra ubíhala velice rychle ... a již asi za hodinu se dostal Drtič s půllitrem až k prasklému potrubí a chlastej 2 vyhrál. Následovaly dvě mezihry, kreté jsem obě s notnou dávkou štěstí vyhrál. Především musím vyzdvihnout mezihru chlastej 1 - 2, kdy jsem se několikrát vracel na start a pak mi nezbylo nic jiného než to vzít zkratkou přes vodu. Method byl však rychlejší ale měl smůlu na kostce a dostal se jedno pole před autobus, měl jsem tedy poslední možnost vyhrát a se štěstím jsem hodil šestku, nasedl na bus a mezihru jsem vyhrál.

V tuto chvíli bylo již u mnoha lidí jasné, že postupují do finále. Já a Karel jsme již měli body na přímý postup. Eraser s kamarádem si body rozdělili také dobře, takže Erasel postupoval přímo, jeho kamarádovi chyběl půlbod. Divokou kartu zběsile okupoval bejk, který měl v tuto chvíli (asi 16:00) asi tak 12 piv. Chlastej! jsem odmítl hrát ... aby body raději připadly někomu jinému, to mi však nebránilo dále vesele popíjet při bavení se s ostatníma. Eraser chtěl na vítězství útočit tak vehementně, že během chlastej 1 už raději nepil. Dohrálo se chlastej 1 a měkteří dostali tedy body a mohlo se jít do finále. Protože už byl dostatečný počet lidí, kteří přesáhli hranici dvou bodů, nebylo nutné pořádat další díl o doplňkové body. Velkým překvapením bylo, že za celou historii mistrovství v Chlastej! se poprvé nepodařilo do finále prošvindlovat Drtičovi. Finálový díl tedy přenechal nastupující generaci notoriků a jen z povzdálí pozoroval.

Složení ve finále: Míra (Eraserův kamarád), Eraser, Peťa Gross, já, bejk a Karel. Drtič moudře vybral pro letošní rok chlastej 7 jako díl závěrečný. A pro urychlení se vypustilo pravidlo, že první kdo vyhraje dražbu, tka musí hodit na kostce 3, další kolo 5 atd ... začínalo se rovnou na nejpravděpodobnější 7mičce. Byl sem připravený nikoho nepustit k tomu, aby dražbu vyhrál. Poprvé jsem si vylicitoval hod koskou za 32 loků, po odevzání slev na mě čekalo 28 loků - tedy jeden a pů piva téměř na ex. Pohár a půl se podařilo s přehledem vypít, ale 7 jsem nehodil. Po pár kolech přišla další licitace, tam však začínal Míra a nasadil laťku až příliš vysoko, hod kostkou hned při první licitaci ohodnotil 45ti loky, to se nikomu nechtělo přehazovat, tak vyexoval něco málo přes dvě piva, nicméně následně také nevyhrál. Tou dobou se už ale Eraser kamarádil Eraser s Trampy v pivním táboře, kdy ale začínal od 6ti loků výš a tak nevypadal, že by ho vůbec napadlo si něco vylicitovávat. Další zajímavostí byl bejk, který dostal za úkol vyexovat zbytek piva ve sklenici. Pivo měl téměř nové a tak to vypadalo na pořádnou legraci, nicméně bejk omámen už asi 15ti pivy úkol zcela nepochopil a misto naklopení půllitru přes hranu stolu chtěl půllitr vzít do pusy a naklopit ho do sebe. Tenký půllitr ale pochopitelně nápor celého piva neudržel a bejkovi zůstaly v puse samé střepy. Ale úkol zněl jasně, vypít půllitr .-.. když viděl, že se nezadařilo, chtěl pivo i tak dopít (plné střepů, což sme mu nedovolili a jeho podřízený dostal (pro Bejka) výborný nápad - přinesl další pivo a Bejk ho vyexoval brckem. Následně přišla další licitace (za 33 loků), kterou jsem vyhrál já a pivo jsem ještě jakž takž pod minutu vypil. Byl jsem připravený, že to samé zvládnu ještě dvaktát, pak odpadnu s tím, že více už nezvládnu. Nicméně to nebylo potřeba, hodil jsem 7 a bylo jasné kdo je pro rok 2012 šampionem.

Po skončení se popíjelo i nadále, mě přišlo asi 8 lidí a společně jsme se bavili u stolu. Drtič a ostatní pojali situaci tak, že je třeba jít na lov ... někteří jedinci si tyto memonty již poidle jejich slov nepamatují (třeba Method). Nabrali bleskurychle místní zmrzlinářku a v tlupě asi 7mi lidí se jí snažili předvést, kdo znich je ten pravý. Po již celkem dlouhé době jim došlo, že paní do toho asi nepůjde a tak si stopli sysla a odjeli směr Futurum. Jediný kdo stále udolával zmrzlinářku byl Darg. Zda jeho lov byl či nebyl úspěšný nevím. Já po 18cti pivech sem se s Ostravandou sebral ... vzali sme sud a táhli jsme ho směr domov.

Sud jsme otevřeli v krásný slunečný den na Orlíku a s celým osazenstvem jsme ho vypili.