8.ročník mistrovství ve stolní hře chlastej!

Report z pohledu Drtinohy

Letošní report by měl opět psát někdo jiný, jelikož já jsem opět podcenil páteční tréning, během mistrovství jsem se ožral na plech, a dost věcí si nepamatuji, ale o tom až později.

Bude mistrovství?

Nejprve jsme řešili, zda už tuto akci jednou pro vždy nezabalit. Účast několik let po sobě řídne a už to nejsou ty legendární akce jako kdysi, přecejenom máme už taky svůj věk. Řekli jsme si, že rozhodne počet přihlášených a stanovili jsme hranici, pokud nebude 15 přihlášených, tak se nic konat nebude. K mému překvapení se přihlásilo 11 lidí a Bejk (majitel zahrádek Žižkov) nám tvrdil, že bude taky hrát a ještě 2 určitě vezme. Sice pak nakonec vůbec nedorazil a jel hrát nakonec nějakej florbal, ale jeho příslib rozhodl, že akce se nakonec pořádala.

Hlavní cena

V podstatě jediný úkol, který na nás organizátory připadl, bylo sehnat hlavní cenu sud staropramen coolteg. Tento úkol letos padl na Kaaju, jelikož jsme odhlasovali, že to má nejblíž. Oceňujeme snahu, kterou Kaaja vyvinul k dosažení úkolu, ale bohužel se mu ho splnit nepodařilo. Prý zajel autem do Tesca Letňany, tam byl vyprodaný, pak do Globusu v Letňanech, taky nic. Pak přes oběd do Alberta, kolegu poslal do makra zjistit stav, bohužel všude vyprodaný. Nakonec zkusil i pivní pohotovost, která úzce spolupracuje se Staropramenem, ale ani tam sud neměli, prý nejdřív za 14 dní. Zřejmě po povodních omezili výrobu a úporná vedra, který byla týden před zahájením mistrovství, pomohla k úplnému vykoupení všech cooltegů po celé Praze – každopádně Karle selhal jsi!  Nakonec jsme až na místě spolu s ostatními účastníky odhlasovali, že Karel o pauze mezi díly skočí pro basu piv, ať máme pro vítěze alespoň něco. Takže nakonec hlavní cena 24 plechovech Braníku a krabice Chlastej. Mohlo se začít hrát.

Páteční tréning a zahájení

Jak jsem se zmínil v úvodu, tak páteční tréning jsem vynechal. Bylo to vůbec poprvé, co se nekonal oficiální Chlastej tréning. Každý měl nějakou individuální akci a nikoho jsem na pár piv hned po práci sehnat nedokázal. Sice Method pak zval, ať se přidám na kalbu po 20h, ale to už bylo na mě moc pozdě, to už jsem se rozvalil doma s lahváčem a byl jsem línej vyrazit do centra.
V sobotu jsem dorazil na Zahrádky Žižkov jako první v 10:45. Čekal jsem že už tam někdo bude, co mě překvapilo, že jsem tam ještě v 11:00 seděl stále sám :( Už mě napadli špatné myšlenky, že jsem se na to mistrovství nevykašlal, stejně už asi nikdo nepřijde, když v tom mi začali chodit sms typu, ty voe jsem kalil do 3h do rána, dorazím až tak v 13h od Methoda, včera jsme se totálně zbourali, dorazím od 10min později od party od Erasera, 15min zpoždění, včera jsme strašlivě vylili od Johnyho a Páji … V tu chvíli mě přepadli úplně jiné myšlenky, všichni dorazí a mají natrénováno a já budu asi hned v prdeli. Nakonec v 11:15 nás tam bylo už 10 na hru (Method dorazil pak později) a mohlo se zahájit mistrovství. Děkujeme Zahrádkám Žižkov, že speciálně pro naší akci zajistili člověka, který měl za úkol nosit nám piva (přecejenom kdybychom chodili těch 10m ke stánku, tak by hrozilo, že cestou vystřízlivíme ), myslím že vzhledem k tomu, že každý vypil 10-18 piv, tak se rozhodně během dne nenudil.

Průběh mistrovství

První díl se jako každý rok hrálo Chlastej - Návštěva pivovaru. Letos to bylo snad úplně poprvé, co jsem vůbec nepodváděl a dokázal jsem vyhrát tento téměř nedohratelný díl za necelou hodinu. Moje sebevědomí stouplo, sice nemám natrénováno, ale mám už bod a teprve 2 piva v sobě a už jsem pomýšlel na titul.
Druhý stůl byl na tom špatně, tak už jsem plánoval, jak dáme rychle mezihry a já si odpočinu před dalším větším dílem, to ale nikdo netušil, co předvedeme za rekord. Vytáhli jsme mezihru – pekelně dobré pivo. Šlápnout na 4 propadla, to může být klidně záležitost 5 minut, my jsme ale ten den předvedli opačný extrém. Že začátek ve více lidech trvá trošku déle, než se to rozprostře, protože na sebe stále narážíme a vyhazujeme se, to už je klasika, ale že se budeme takhle v prvním kole vyhazovat cca 15minut, to nikdo nečekal. V podstatě každý během jednoho kola vypil 2-5loků v závislosti na délce pobytu v hospodě. Poté se Pája trhla a úplně neuvěřitelnou šťastnou náhodou propadla až do posledního okruhu. Tento stav trval dalších 15min, kdy ostatní blbci se stále vyhazovali v prvním kole a Pája pořád ne a ne trefit tu poslední díru. Poté se trhnul další hráč Majlo a doskákal také do posledního okruhu. Tam ho nenapadlo nic lepšího, než Páju vyhodit a sám tam bloudit dalších 15min. Už jsme hráli cca 55min (už déle než předchozí díl a tohle byla jen mezihra!), když jsem se propadl dolu i já a nakonec jsem hru ukončil. Výsledek – během této mezihry každý vypil 3-5 piv, druhý stůl už měl dávno odehraný díl a 2 mezihry a čekal na nás a já už měl s bodem a půl téměř jisté finále. Druhý stůl „překvapivě“ vyhrál Johny.
Proběhlo další rozlosování a začalo se hrát chlastej 2. Tady bych asi připomněl svoje neuvěřitelné štěstí – ve všech třech základních dílech chlastej je pouze jedna náhoda, která přikazuje pít panáka. Já si ji bohužel vytáhnul. To by nebylo asi nic divného, ale že pak mám další náhodu zamíchat si náhody a hned si ji vytáhnu znovu, to je fakt k nasrání. Navíc panáka mi vybíral Najfy a 2x velkýho ruma po 7 pivech, to rozhodně člověku nepřidá. Následuje období, kde jsem totálně na kaši, ale není to skoro vidět, protože vedle mě seděl Najfy, kterej byl viditelně víc na kaši než já. Cca po 12 pivu si Najfy skočil odplivnout a hodil na stole čelíčko. Kdo vyhrál tento díl u našeho stolu a u dalšího si bohužel nepamatuju.
Další díl jsem „skoro“ vyhrál. Hned po začátku jsem si vytáhl stroj času, došel jsem si pro propustku. Pak už jsem byl kousek před cílem a vítězství jsem měl na dosah. Bohužel nějakej blbec u našeho stolu na začátku rozhodl, že budeme hrát retro verzi a v té je na plánu napsané u závory před cílem pravidlo – nelze vstoupit se strojem času. To rozhodlo, že jsem nevyhrál a díky stroji času jsem se fantasticky nalil. Opět jsem upadl do stavu totální ožralosti. Kdo vyhrál, si ale pamatuju, protože mě to tenkrát nasralo – opět Johny a navíc už měl bodů dost a bod z výhry daroval Páje. Tuhle kokotinu sem zatáhl minulé mistrovství Eraser a letos to bylo naposledy, kdy jsme to povolili. Darováním bodů je konec!

Semifinále

Po základní části se rozhodlo, že bod a půl na finále stačí, plus spící divoká karta Najfy a ostatní si můžou zahrát Chlastej 7 o poslední postupové místo. První licitaci vyhrál překvapivě Method, kterej zásadně neexuje piva, ale naopak je většinou vychutnává na 64 loků. Překvapivě licitaci 35loků v pohodě do minuty vypil a pak se hrozně divil, že musí ještě hodit sedmičku. Očekával, že vylicitovat a vypít na finále stačí. Nasraně hodil, sedm nehodil a na hru se vysral. Proběhlo dalších asi 5 licitací a stále nic. Skoro každý už měl nějakou tu nepodařenou licitaci za sebou a to byla příležitost pro slečnu Villa, která se nadechla k neskutečnému výkonu. Nejprve dala licitaci cca 40loků, ale po použití slevenek to bylo cca pivo a čtvrt. Vypila a 7 nehodila. Cca po 5 minutách byla další licitace a tam opět Villa vyhrála licitaci na cca 30 loků a mez mrknutí to do minuty vypila, poté hodila vítězných 7. Za to co předvedla – 3 piva během 10 minut si rozhodně finále zasloužila.

Finále

Tady si toho bohužel taktéž moc nepamatuju. Kromě Johnyho už byli všichni dost na plech, já s Najfym jsme tam chvilkama dávali čelíčko. Jediným výraznějším oživením hry byla náhoda, kterou si vytáhl Damned : „Řekni nejbližší neznámé slečně, že má pěkné poprsí, nebo dej 15loků na srabáctví“. Damned dokázal, že žádný srab není (není divu po 12 pivech) a hned se vydal ke stolu, kde seděli 2 namakaný týpci se svýma babama, a začal tam do nich hustit, jak mají pěkný poprsí. Každej čekal, že dostane od těch týpků po hubě a nikdo nechápal, proč rovnou nešel vedle ke stolu, kde seděli 2 osamocený slečny. Nakonec k našemu překvapení šel i o stůl dál a tam si dokonce k nim sednul a vypadalo to, že už se nevrátí. Nakonec ho Najfy odtáhnul zpět do hry.
Postupně po cca hodinovém finále jsem to vzdal já, pak Damned a nakonec se Johny nějakým zázrakem objevil před posledním soubojem před chmeložroutem a porazil ho. Tak tedy Johnymu gratulujeme k prodloužení mistrovského titulu. Slova mistra druhý den: „Tam byli všichni tak na sračku, že si nikdo nevšiml, že nehorázně neustále švidluju. Asi 15x jsem táhnul úplně jinak, než jsem hodil a nikdo si toho nevšiml. Oproti loňsku, kdy jsem to fakt poctivě vybojoval, mám pocit, že si to letos nezasloužím“. Já bych dodal, Johny zasloužíš si to! Pravidla Chlastej podvádění nezakazují, pouze stanovují tresty, když to někdo odhalí. Výhoda těch míň nalitých :D

After párty

Oslavili jsme staronového mistra, dopili pivo a jelo se pařit do centra. (toto jsem slyšel od Johnyho) Hned v prvním klubu, kterej vypadal dost nóbl (alespoň podle ceny piva) se podařilo nejprve udělat ostudu Damnedovi, kterej v tričku Braníku ztratil na chvilku rovnováhu, spadl pod stůl na záda a cca 15s se mu nedařilo vstát, prý vypadal jako brouk co leží na zádech, klepe nožičkama a nemůže se přetočit. Hned na to Najfy v poblitým tričku svijan dostal chuť udělat pár tanečních kreací na pódiu, ale bohužel se tam po těch 18 pivech nedokázal vyškrábat a za chvilku si s ním přišla popovídat ochranka klubu. Nakonec po pár minutách se všichni rozhodli, že tohle asi nebude klub odpovídající jejich stavu a šlo se do futura. Tam mi Johny vyprávěl historku, jak totálně nalitej Najfy stojí před futurem, žere kebab v tom poblitim tričku, padá mu z toho majonéza a salát na boty a pokaždé když procházela nějaká slečna, tak s tou zamaštěno pusou od majonézy ji nezapomněl pozdravit a usmát se na ní – překvapivě žádná s ním nechtěla mít nic společného :)

Závěrem chci už jen říct, že nakonec to byl další dost povedený ročník. Pěkně jsme se nalili a to to nám snad všem šlo a všichni to ve zdraví přežili. Snad příští rok dorazí víc lidí…